Zdeněk Sýkora takřka 25 let vytváří své obrazy za pomoci počítače. Ale umění Čechoslováka, narozeného v roce 1920 v Lounech, nelze zaměňovat za současnou, snadno srozumitelnou počítačovou grafiku.  

Bez pochyby je umění, které nám tento malíř nabízí, „těžké“. Sýkora pracuje na základě jím nalezeného systému založeného na striktní matematické náhodnosti vytvořené počítačem a těmto číselným hodnotám odpovídají parametry linií na obrazech.   

V Německu si Sýkory všimli brzy (1969 na konstruktivistickém bienále v Norimberku a o rok dříve na Documentě 4 v Kasselu). Ale okolnosti následující po událostech „Pražského jara“ izolovaly malíře na dlouhý čas v jeho zemi a odřízly jej od okolního světa.

Galerii Teufel představuje Sýkoru poprvé samostatnou výstavou v Kolíně. Teufel ukazuje tvorbu z let 1980 až 1986. V tomto období nás upoutá proměna díla. Na první pohled by se mohlo zdát, že konstruktivistický umělec konvertoval k nespoutané, spontánní malbě.

Ale vzezření “divokosti” je klamné! Přes zdánlivý chaos se Sýkora řídí přísnými pravidly čísel. V Galerii Teufel jsou k vidění lineárně strukturované obrazy, které nejenže vypadají, jako by byly částí většího obrazového celku, ale ve skutečnosti takovou částí jsou.  Proto tam, kde linie nejrůznějších šířek, barev a zakřivení opouští plán obrazu, jejich existence podle počítačového návrhu ještě nekončí. Je to sám umělec, kdo stanovuje formát obrazu.